Zkušenosti kamaráda s přihlášením Aronde
Jelikož vím, jak to se mnou každej rok dopadá, tak jsem letos začal rozpohybovávat vergl, (kterej sem koupil speciálně kvůli SBF) s DOSTATEČNÝM předstihem. O vánocích jsem to dodal mýmu dvornímu ladičovi Hogerovi. Zdůraznil jsem mu, že to musí být nejpozději do jara, abych s tím stihl první jarní sraz. Jako deadline jsem u dal termín měsíc před zmíněným Socbierem. Pochopitelně na tom začal dělat až ten týden před koncem termínu a jaksi zjistil, že sou v hajzlu prasátka, brzdovej válec a plno dalších drobností. Ty mně všechny dodal, já sem je okamžitě zrepasoval a dodal mu to zpět. Potom zase objevil zpuchlou nádrž. Takže blesková akce, vyžrání vnitřku kyselinou fosforečnou, oprava plováku a sítka a šup mu to tam zpět. Vrčící auto s čerstvou technickou jsem měl slavnostně doma 14 dní před SBF, zbývá tedy jen vyzvednutí značek z depozitu a přepis. Měl jsem už od Simcaklubu připravenou ekotestaci, uzavřený povinný ručení a vyladěný všechny plný moci od původního maitele. Byl jsem tedy skálopevně přesvědčenej, že to letos prostě nemůže dopadnout blbě. Minulý týden jsem se teda vydal na registr historických vozidel, vyplnil si tam žádost a obdržel doklad o uznání ekostestace. V nejbližším možném termínu jsem se vydal na magistrát Brno město vyrvat značky z depozitu a provést odhlášku na mě. Potom co jsem vystál frontu jsem však k mé nelibosti zjistil, že jak si to na tom oddělení historických vozidel všechno kopírovali, tak mi prodrbali zelenou kartu. Tak jsem zaklel jak Luboš Sojka co opravuje lakatoš a bleskově vyrazil na Allianz pro kopii. Po hodině jsem se vrátil na místo činu. Mezitím však jaksi došlo k pádu informačního systému a systému rezervačních lístečku a vypukl všeobecný chaos. Lidi na sebe vrčeli, kdo tam byl jako dřív, předbíhali se a vytvářeli všeobecný dusno. Mezitím zmateně pobíhali ouřeníci a snažili se lidem rozdávat nějaký nový rukou psaný lístečky. Po hodině jsem se opět dostal na řadu. Nerudný pán za okýnkem měl výšku Pipose a tělesnou konstituci Alvy. Dost velkou práci mi dalo vysvětlit mu, co vlastně chci. Lehká nedůvěra ve mně začala hlodat, když jsem uviděl, že do odhlášky opsal jméno „Dalibora Červinku“ Když jsem se tomu podivil, a oponoval mu, že se tak asi těžko jmenuju, tak se se mnou hádal, že to tam tak mám napsaný. S tím, že tam byla napsaná věta: Odhlásit na Dalibora Červinku si tento intelektuál asi neuměl lingvisticky poradit. Naštěstí to šlo opravit. Začínalo to vypadat slibně, ikdyž vyjádřil podezření, že už ty značky budou jistě skartovaný. Nebylo tomu tak, ale přinutili mě zaplatit pokutu 650 korun za pozdní vyzvednutí z depozitu. Už mě bylo divný, že o výši pokuty se tam s bábama dohadovali jak Árný s Ledrem na burze. No nakonec nějak vymysleli tuhle cenu. Neřekl sem ani oďo, skousl jsem zuby a potupně vysunul krupicu. Po dalších 10-ti minutách zmatenýho pobíhání mi přinesli krásné, železné, malebně zpuchlé značky VY11-66. Jak to tam boreček chtěl v systému závěrečně odklepnout, tak mu to tam najednou zařvalo, že původní majitel změnil bydliště na Brno venkov. Borec zrudnul, začal mně nadávat, že jsem mu to měl oznámit. Marná byla moje argumentace, že sem vůbec netušil, že borec má jiný bydliště, a že jsem považoval za směroplatnou adresu v techničáku a že jsem to logicky šel vyzvedávat tam, kde ty značky fyzicky ležijou. A pokud je to jinak, tak to tam v tom slavným systému snad mohl boreček hned vidět, a ne to všechno vypsat a zjistit to až na závěr. V tu chvíli teprve začal opravdově chaosit. Mával rukama, že neví co s tím, že to přece musí řešit Brno venkov a po všech těch vypsanejch papírech tam bouchal razítkem ZRUŠENO. Tak sem si řekl nic naplat, povalím s tím na Brno Venkov, to dnes ještě stihnu. No ale co ta pokuta co sem vysunul? Tak že mi to teda vrátijou, jenže… na ten ouřední výkon vrácení peněz prý potřebujou tu MOU PLNOU MOC!! Takže abych zachránil 650Kč jsem přišel o mou jedinou plnou moc. Telefonicky jsem se teda domluvil s bývalým majitelem, že když hned teď dojedu za ním do práce, že mi podepíše novou. Pro jistotu jsem si nechal napsat 3 plné moci, na všechny 3 úkony zvlášť. Takže jsem ještě v koutku duše doufal, že se všechno v dobré obrátí. Po další hodině a půl ježdění po Brně jsem dorazil na Brno-venkov, kde však měli ten den ZAVŘENO!!
Tento týden jsem se vydal pokračovat v boji s větrnými mlýny. Vyzbrojen centimetr tlustým paklem papírů jsem vesele naklusal na registr Brno-venkov. Dalo mi celkem práci vysvětlit, jaký je status quo, nicméně velmi solidní pán vše bleskově pochopil a k mé veliké radosti mne ujistil, že pokud chci, tak mi vydají i ty staré SPZ, jen se o ně musí zažádat na Brno-město, takže se přepis nedokončí ještě dnes. Souhlasil jsem, ty krásné staré značky za ty 2 dny navíc stojí. Do konce týdne se to jistě stihne. V tu chvíli jsem se již vznášel na vlnách blaha a už jsem se viděl, jak o víkendu se svojí Simcou radostně kadlám do Prachovských skal. To jsem ještě netušil, jaká studená sprcha přijde. Začal to klapat do počítače a za pár minut se na jeho tváři začaly zračit vrásky. „pane, to vozidlo je trvale vyřazeno s evidence, podívejte se.“ V tu chvíli už jsem nebyl dalek výkřiku z čirého zoufalství. No rozborem datumů jsme zjistili, že ten chytrák na Brně-- mestě, jak ty svý přechozí úkony zmateně stornoval, tak mi zrušil auto. A pozor, zdarma a bez dokladu o ekologické likvidaci
Brno-venkov do toho zasáhnout nemůže, musí se napsat žádost na ministerstvo, kde mají jako jediní pravomoc v systému znovu oživit trvale vyřazené vozidlo. Dodal jsem jim tedy všechny podklady. Vyřízeno to bude snad do měsíce – na ministerstvu prý mají podobných žádostí metr vysokej stoh. AÚÚÚÚ!!!!!!!
Tak se modlím, že letos stihnu aspoň Kachli.